Kapitola první

Sillena otevřela oči. Do očí jí svítilo slunce. Proč jsme včera nezatáhla závěsy?, pomyslela si. Neochotně vstala ze své milované postele. ,,Kéž by světlo radši vrhalo stíny´´ zamručela a závěsy zatáhla. ,,Silly! Snídaně! Vylez z tý postele nebo ti Maggie všechno sní!´´ křikla na ní teta z prvního patra domu. Sillena se pousmála. ,,Už jdu!´´ zavolala. Seběhla schody a vrhla se tetě kolem krku. ,,Dobré ránko děvče!´´ pousmála se. ,,Už mě pusť! Rychle se nasnídej,ať můžeš jít do školy!´´zasmála se teta. Sillena poslechla a zamířila do kuchyně. Teta je na mě tak hodná! Díky bohu že mě tady nechala bydlet po smrti mámy!,usmála se v duchu. ,,Ahoj sestřenko! Já doufala že mě necháš sníst tvoje vafle´´ zamračila se Sillenina sedmiletá sestřenice. ,,To bych ti nemohla udělat´´ mrkla Sillena. Zasedla ke stolu, hodila do sebe vafli a vypila sklenku džusu. ,,Já se jdu převlíct. Počkej na mě Maggie ať tě můžu odvést do školy!´´ zavolala. Vyběhla schody a zavřela dveře pokoje.Ty školní uniformy jsou odporný!,naštve se v duchu když si prohlíží světle žlutý svetr a zelenou sukni.Navíc k tomu odpornému svetru měli všichni nosit červenou kravatu.,,Copak jsme Joker nebo co?´´ zabručí.Obleče se do té nepřijatelné uniformy a zamíří po schodech dolů. ,,Super Maggie!Jsi už oblečená!´´ usměje se na sestřenku.Sillena si obuje conversky,počká na sestřenku a zamíří z domu. Naštěstí to neměly nějak daleko. Vlastně bydlely dvě stě metrů od školy. ,,Měj se hezky ve škole sestřenko!´´zavolá na ni Maggie. Sillena se usměje a hledá jedenáctou třídu (v téhle škole byla spojená střední a základka).Když vešla do šatny ozval se za ní naštvaný hlas. ,,Co tu ještě děláte?Vyučování začalo před deseti minutami!´´

Pokračování příště